Proč si Gretchen čte (a píše o tom)?
Genesis 12,10-20
Příběh o tom, že i když si to zkusíte dělat blbě po svém, Bůh vás v tom nenechá.
Tučně jsem si vyznačila jména lidí a míst. Podtrženě informace jsou ty, které mě zaujaly.
V zemi pak nastal hlad, a tak se Abram vydal dolů do Egypta. Chtěl tam nějakou dobu pobýt, neboť v zemi panoval krutý hlad. Cestou, když se blížil k Egyptu, řekl své ženě Saraj: "Pohleď, vím, jak překrásná jsi žena. Až tě Egypťané uvidí, řeknou: ‚To je jeho žena!' a zabijí mě, ale tebe nechají naživu. Říkej prosím, že jsi má sestra, aby se mi díky tobě vedlo dobře a abych díky tobě zůstal naživu."
Abram tedy přišel do Egypta a Egypťané viděli, jak je ta žena velmi krásná. A když ji uviděli faraonovi hodnostáři, vychválili ji před faraonem tak, že byla vzata do faraonova domu. Abramovi se díky ní vedlo velmi dobře - měl brav, skot i osly, otroky, otrokyně, oslice a velbloudy. Hospodin však kvůli Abramově manželce Saraj bil faraona a jeho dům velikými ranami.
Farao si proto Abrama zavolal. "Cos mi to udělal?" řekl mu. "Proč jsi mi zatajil, že je to tvá manželka? Proč jsi říkal: ‚Je to má sestra'? Vždyť jsem si ji vzal za ženu! Zde máš svou manželku, vezmi si ji a jdi!" Farao pak o něm svým mužům přikázal, aby ho vyhostili i s manželkou a se vším, co měl.
(Z překladu Nové Bible Kralické)
Co mi neuniklo
*Abrahama žene do Egypta naléhavý problém – v Kanaánu zavládla neúroda a hlad. Egypt, který se nikdy nemusel spoléhat na nestálé dešťové srážky, protože ho pravidelně zavlažoval Nil, byl v takových dobách místem záchrany pro všechny kmeny z okolních zemí.
* Bible jen výjimečně označuje nějakou ženu jako krásnou. Když už tak činí, představuji si, že jde půvab, který vyráží dech a zastavuje srdce. Abraham i po letech manželství vnímá jedinečnost ženy vedle sebe – a zřejmě má z doby svého putování mnohé zkušenosti, jak Sářina krása působí na její okolí.
* Z Abrahamova jednání je evidentní, že byl celý život zvyklý spoléhat se na svou chytrost. Nezná Boha ještě tak dobře, aby se na něj v této nejisté situaci spolehl a neužil lži. Jeho plán je z lidského hlediska vymyšlen velmi dobře – nejen že si zachrání život, ale podle překladu NLT mu budou Egypťané pro krásu jeho „sestry“, o kterou se budou ucházet, dokonce nakloněni. Jestliže se bude Abraham vydávat za jejího staršího bratra, bude moci velmi jednoduše odmítat nápadníky nebo jí je aspoň držet od těla po ten čas, který budou muset v Egyptě strávit. Svou roli tu zřejmě hraje i jejich bezdětnost: kdyby nějaké děti měli, jen těžko by se dalo zatajit, kdo je jejich matka a kdo jejich otec.
* Abrahamův plán se ale děsivě zhroutí. Komukoli jinému by se Abraham asi v autoritě “staršího bratra” postavil, ale faraonovi se prostě odporovat nedá. Sára je odvlečena pryč.
* Přestože se Abraham dosud na Boha nespoléhal, když jde do tuhého, Bůh mocně zakročí. Faraon Abrahamovi právem vyčítá jeho lež, která je všechny uvedla do neštěstí.
Otázky, na které neznám odpověď
* Je tohle poprvé, kdy Abraham užil této lsti? Ze svých cest měl zřejmě mnoho zkušeností s tím, jak muži hledí na ženu po jeho boku. Na druhou stranu jeho postavení bohatého a vlivného muže mu mohlo na cestách i ve městech zjednávat náležitý respekt. Do Egypta ovšem vchází jako utečenec před hladem. Neobává se zřejmě bezdůvodně, že jako trpěný příchozí do této mocné země nemůže spoléhat na ohledy ani obyčejnou lidskou slušnost.
* Jak Abraham asi reagoval, když mu odvedli Sáru? Představuji si, že řval k Bohu jako šílený. Situace byla lidskými silami neřešitelná a on Sáru miloval. A Bůh se k němu přiznal.
* Jestliže si faraon vzal Sáru za ženu, znamená to, že s ní i spal? Zdá se mi, že spíše ne, Bible bývá v podobných záležitostech velmi otevřená. Hospodinův zásah měl pravděpodobně za účel ochránit manželství Abrahama a Sáry.
Speciální otázky pro Sáru:
* Jaké to asi je, vládnout tak ohrožující krásou? Uměla jsi ji nosit? Jak těžké bylo nepodlehnout pokušení takovou krásu nezneužít? Jak často tě napadlo, zda by nebylo lepší být trochu méně krásná? Kolik své krásy bys vyměnila za rostoucí bříško a dětský pláč?
* Jak dlouho tě asi musel Abraham přemlouvat, než jsi na jeho plán přistoupila? Z jeho řeči to skoro vypadá na citové vydírání... Nebo jsi to stejně jako on viděla jako nejbezpečnější východisko a chytré řešení? Necítila jsi alespoň osten ponížení, že se k tobě odmítá přiznat jako k ženě a třeba kvůli tomu i zemřít?
* Jak jsi se cítila, když tě odváděli k faraonovi? Řvala jsi k Bohu, aby tě vysvobodil? Necítila jsi zášť k Abrahamovi, že neudělal víc pro to, aby tě od toho uchránil? Byla jsi to ty, kdo odhalil faraonovi, na kterého dopadaly Boží rány, že jsi Abrahamova žena? Posílilo Boží vysvobození z faraonovy ruky tvou víru v Boha?